Rozhovor s Adrianem Constantinescu o Bothmerově gymnastice a jejím využití nejen na waldorfských školách
Bothmerova gymnastika představuje ucelený soubor cvičení, která nám pomáhají být více vnímaví k pohybu našeho těla v prostoru a v interakci s druhými. Skrze pohyb obsažený v určitém cvičení můžeme objevit novou pohybovou a prostorovou kvalitu, kterou můžeme i vnitřně prožít. Byla cvičení Bothmerovy gymnastiky vytvořena právě s tímto záměrem?
Cílem cvičení Bothmerovy gymnastiky je podpořit proces inkarnace v těle i v prostoru, abychom byli v těle i v prostoru vědomě přítomni. Je to proces, kterým prochází děti během svého vývoje, a ten proces pokračuje i v dospělosti. Někdy se ten proces může zaseknout, můžeme uvíznout v těle nebo v jedné jeho části, nebo do něj naopak nikdy plně nevstoupíme. Tato cvičení nám umožní vědomě vstupovat do toho prostoru v nás, uvolnit, co je zaseklé, nebo prostoupit to, co nebylo dosud vědomě prostoupené.
Je to tedy celostní cvičení, které má významný výchovný i terapeutický potenciál. Jak se Bothmerova gymnastika používá ve škole v rámci tělesné výchovy na waldorfských školách?
Tělesná výchova na waldorfských školách nejsou jen cvičení Bothmerovy gymnastiky. Obsahuje mnoho jiných pohybových a sportovních aktivit. Když jako učitel tělesné výchovy znáš principy Bothmerovy gymnastiky a její pohybovou filozofii, nemusíš dělat jen ta konkrétní cvičení, ale můžeš vzít jakýkoliv pohyb nebo sport a využít kvalitu v něm obsaženou k posílení zdravého vývoje dětí. Ve waldorfské škole neděláme sport, nevychováváme sportovce, to je náplní činnosti sportovních klubů, my vychováváme všestranně rozvinuté lidské bytosti a různé sportovní disciplíny používáme k tomu, abychom s jejich pomocí rozvíjeli určité pohybové dovednosti. Proto vždy zkoumáme to, jaké kvality obsahuje ta která sportovní disciplína a jak nám právě tato kvalita může pomoci rozvíjet určitou dovednost odpovídající věku dítěte. Není to tedy jen o nějakých specifických sportovních dovednostech a schopnostech, i když i ty si mohou děti časem osvojit, jde spíše o osvojení určité kvality, která je pro dítě v určité fázi vývoje významná.
Pokud různé sporty akcentují různé kvality či dovednosti, pak by bylo žádoucí vyzkoušet celou škálu sportovních disciplín. Nejde však současný trend spíše opačným směrem, když se děti začínají již v útlém věku specializovat jen na jednu disciplínu?
Každý sport v sobě obsahuje nějakou jedinečnou kvalitu, ale když se dítě začne příliš brzy specializovat jen na jednu disciplínu, bude se rozvíjet příliš jednostranně. Každý, kdo se intenzivně věnuje jedné sportovní disciplíně, rozvijí konkrétní specifické dovednosti typické právě pro tuto disciplínu, což však neznamená, že se automaticky stane všestranně rozvinutým sportovcem. Všestranný pohyb je víc než jen určitá specifická pohybová dovednost. Děti by měly mít možnost zažít různé kvality a učit se různým dovednostem, aby se mohly stát všestranně rozvinutou lidskou bytostí. Proto je dobré vyzkoušet více sportů a nesoustředit se pouze na jeden.
To si zřejmě uvědomují i někteří špičkoví sportovci, kteří se věnují doplňkovým sportům, aby rozvinuli svou pohybovou všestrannost, která jim pak pomáhá být úspěšnější v jejich sportovním odvětví.
Ano, například německá fotbalová reprezentace se před každým turnajem intenzivně věnuje lukostřelbě.
A proto jsou tak úspěšní v penaltových rozstřelech?
Ano, jsou velmi soustředění. Jsou soustředění od samého začátku turnaje, od první minuty prvního zápasu mistrovství. Při sledování jejich zápasů nemá člověk nikdy pocit, že by se teprve rozehrávali, rozkoukávali, jsou soustředění od samého začátku a také na tom tvrdě pracují.
A v tom jim pomáhá právě lukostřelba?
Ano, lukostřelba pomáhá zlepšit soustředění. Když se věnujeme lukostřelbě v rámci Bothmer Movement, jde nám hlavně o zlepšení koncentrace a zaměření na cíl. Pohyb a síla, kterou používáme, musí být zacíleny správným směrem. Ale není to jen o správném nastavení a zacílení, pracujeme také s pohybem a protipohybem. K výstřelu není potřeba jen určitá síla, ale i uvolnění a vyvážení pohybu protipohybem. Není tam je koncentrace, to soustředění, ale i uvolnění. Aby mohl šíp letět správným směrem a správnou rychlostí, je potřeba včas uvolnit to napětí a šíp vypustit ve správný okamžik. Pokud v tom okamžiku nebudeme dostatečně uvolnění, šíp netrefí cíl. Když se to stane, dostaneme okamžitou zpětnou vazbu a prostřednictvím této zkušenosti i možnost něco změnit v našem nastavení, abychom byli příště úspěšnější.
Když mluvíš o polaritě pohybu a protipohybu, je ta práce s protichůdnými silami a protipohybem něco, co odlišuje právě Bothmer Movement od jiných pohybových cvičení?
V rámci cvičení Bothmerovy gymnastiky se nikdy nesoustředíme jen na vnější formu cvičení. Současně říkáme, co je potřeba udělat i na té vnitřní rovině, kde jde často právě o práci s protipohybem. Když se zvedáme na špičky, potřebujeme v rámci zachování rovnováhy současně pohyb směrem dolů do země, abychom se pevně ukotvili, zatímco se celé tělo zvedá nahoru. V každém cvičení Bothmerovy gymnastiky si všímáme působení těch protichůdných sil. To se dá aplikovat na jakékoliv cvičení i na jakoukoliv pohybovou aktivitu v rámci Bothmer Movement. Když skáčeme přes švihadlo, nesoustředíme se jen na výskok směrem nahoru, ale uvědomujeme si i ten pohyb směrem dolů do země, což nám pomáhá uvolnit celou horní polovinu těla a nechat nohy, aby konaly svou práci, zatímco zbytek těla zůstává uvolněný.
Když říkáš, že k tomu, abys mohl vyskočit nahoru do výšky, potřebuješ zároveň zatlačit dolů do země, může to znít překvapivě, protože máme zažité, že k tomu, abychom něčeho dosáhli, musíme napřít úsilí jedním směrem, a většinou zapomínáme na ten protichůdný pohyb, který je stejně důležitý.
Ano je zvláštní, že k tomu, abys mohl vyskočit výš, potřebuješ silné kořeny. Když půjdeš pouze jedním směrem, nedosáhneš tak daleko, jako když se roztáhneš do obou směrů. Když budeš natahovat paži a nebudeš stát pevně na zemi, nikdy nedosáhneš tak daleko.
A to je něco, na co přišel právě Fritz von Bothmer?
Idea prostoru a protiprostoru, nebo také neviditelného prostoru, pochází od Rudolfa Steinera. Bothmer to chtěl demonstrovat prakticky v pohybu. Když si například představíš své těžiště a jeho umístění v těle, bude to vždycky nějaký bod uvnitř v těle, ale měli bychom se soustředit i na prostor, který tělo obklopuje. Člověk má svůj střed v těle, ale současně je obsažen i v okolním prostoru, což je určitý paradox. Jen tehdy, když se ty dva póly spojí, stává se člověk úplným, a to je to, co měl Fritz von Bothmer na mysli, když zkoumal prostorové síly a hledal v pohybu směrem ven kontrapunkt ke středu, jenž se nachází uvnitř našeho těl
Proč je cvičení Bothmerovy gymnastiky v dnešní době aktuální a pořebné?
Dnes nepoužíváme naše fyzické tělo stejně, jako tomu bylo v minulosti, kdy byla fyzická práce nezbytným zdrojem obživy. Dnešní práce je velmi odlišná a nevyžaduje tolik zapojení celého těla, a proto tolik vyhledáváme sport a jiné pohybové aktivity, které mají kompenzovat náš nedostatek pohybu během pracovního dne. Bothmer Movement může být plnohodnotnou alternativou sportovním i jiným pohybovým aktivitám a cvičením Bothmerovy gymnastiky můžeme naše tělo oživit mnohem víc než při sportu. Aplikací principů Bothmer Movement se můžeme také učit naše tělo používat úplně jiným způsobem i v běžných každodenních činnostech.
Jak?
Ta cvičení nám mohou pomoci změnit naše pohybové návyky, to, jak sedíme, stojíme, a současně změnit náš postoj k sobě i ke světu.
Jak funguje ta proměna, co se vlastně změní?
Změní se naše vnímání těla, pohybu a prostoru. Například při úvodním cvičení Bothmerovy gymnastiky, kdy zvedáme paže do rozpažení, si představujeme ten neviditelný proud, který prochází pažemi a směřuje ven do prostoru. Když se s tím proudem spojíme, pak nás ten pohyb nestojí tolik úsilí a děláme pouze to, co je nezbytně nutné. Můžeme uvolnit jiné části těla, které nemusí být nezbytnou součástí toho pohybu, můžeme povolit ramena a celý ten pohyb paží zjednodušit a zefektivnit. Stejný princip můžeme aplikovat i na jiné běžné pohybové činnosti, jako je třeba řízení auta. Když si uvědomím, jak držím volant, jestli mám ztuhlá ramena, jestli natáčím celé tělo ve směru otáčení volantu, pak můžu začít uplatňovat stejný princip a uvolňovat ty části těla, které nemusí být nezbytně součástí daného pohybu. Když jsem toho schopen, bude vše snadnější, každý pohyb bude vědomý a zároveň uvolněný. Budu víc přítomen v tom, co dělám, a současně k tomu budu potřebovat mnohem méně úsilí.
Když se učíme nová cvičení Bothmerovy gymnastiky, zmiňujeme vždy jejich použití v rámci tělesné výchovy na waldorfských školách – kdy a jak by se měly používat, aby pomáhaly dětem v procesu inkarnace a růstu. Mohl bys říct něco o využití Bothmerovy gymnastiky mimo rámec waldorfského školství?
Jsou tři hlavní oblasti použití Bothmerovy gymnastiky. Je to v pedagogické práci s dětmi, kdy se snažíme porozumět těm jednotlivým vývojovým fázím a na základě toho pak nabízet dětem cvičení a pohybové aktivity přiměřené jejich věku a stupni vývoje. Pak je to terapie a speciální pedagogika, kde se zabýváme problémy inkarnace dětí ve fyzickém těle a hledáme možnosti, jak jim pomoci dostat se více do těla, nebo se v těle naopak více uvolnit. Každý, kdo učí Bothmerovu gymnastiku, je tak trochu i terapeut, i když o tom sám ani neví. Cvičení Bothmerovy gymnastiky má přirozený léčebný potenciál. Třetí oblastí využití Bothmerovy gymnastiky je vzdělávání dospělých, kde se zaměřujeme na vyvážený a vědomý pohyb, abychom byli více přítomni v těle i v prostoru a lépe si uvědomovali tu vzájemnou interakci. Jak jsou cvičení Bothmerovy gymnastiky pomalá, umožňují nám dělat každý pohyb při plném vědomí toho, co se děje v těle. Zatímco ve sportu často nacvičujeme určité pohyby a činnosti tak, aby se plně zautomatizovaly a staly se reflexivními, v Bothmerově gymnastice to naopak děláme pomalu a vědomě.
A existuje nějaká věková hranice nebo nějaké pohybové omezení pro cvičení Bothmerovy gymnastiky?
Ne, ale je určitá spodní věková hranice, od kdy můžu dělat Bothmerovu gymnastiku vědomě. K tomu je potřeba dosažení určitého stupně zralosti. To je také hlavní rozdíl v použití Bothmerovy gymnastiky ve vzdělávání děti a dospělých. Když se v rámci kurzů Bothmer Movement pro dospělé seznamujeme s novým cvičením, reflektujeme vždy, co a jak to děláme. S dětmi to není na místě, tam prostě cvičíme a hrajeme pohybové hry, aniž bychom vysvětlovali, jak a proč to děláme. Řekneme jen „teď jsi strom, který má kořeny hluboko v zemi,“ a ta představa stačí, nemusíme vysvětlovat, co přesně to znamená. Když ale cvičíme s dospělými, nahlížíme i tu kvalitu pohybu, která je v něm přítomna a jsme schopni ji i vědomě prožít. Dětem stačí obraz, představa, zatímco dospělí to potřebují vědomě uchopit. Pro děti je důležité, aby se potkaly s tou kvalitou. To je ostatně i obecný princip Bothmerovy gymnastiky – není nutné provádět jednotlivá cvičení v dokonalosti formy, důležitý je ten proces, ta kvalita, se kterou se v rámci toho cvičení potkáváme a kterou můžeme bytostně zažívat v těle. Ta cvičení jsou nástrojem a prostředkem k tomu, abychom byli více přítomni v těle, abychom si uvědomili, jak se pohybujeme a jak se skrze pohyb vztahujeme k okolnímu prostředí i k sobě navzájem.
V říjnu 2022 povede Adrian Constantinescu v Praze v tělocvičně ZŠ Dědina víkendový workshop „Úvod do Bothmer Movement“, během kterého se můžete také seznámit s principy cvičení Bothmerovy gymnastiky . Více informací o tomto workshopu najdete zde: uvod-do-bothmerovy-gymnastiky-s-adrianem-constantinescu
